O kolektorech

Výjimečnost kolektorové sítě tkví v její neviditelnosti a jednoduché přístupnosti a funkčnosti.

Co je to kolektor

Kolektory jsou průchozí podzemní liniové stavby, které slouží k ukládání inženýrských sítí potřebných pro plynulý chod velkoměsta. Jsou v nich soustředěny:

• vodovody,
• teplovody,
• plynovody,
• kanalizace,
• energetické kabely,
• telefonní kabeláž a
• optické kabely.

Více než devadesátikilometrový labyrint chodeb a tunelů je nejen v českém, ale i v mezinárodním měřítku unikátní stavbou. Výjimečnost této sítě tkví v její neviditelnosti a jednoduché přístupnosti a funkčnosti, která přináší řadu výhod nejen pro provozovatele sítí, ale také pro obyvatele města. Týmy evropských expertů se na pražské kolektory jezdí dívat jako na vzor, z nějž se v současné době čerpají zkušenosti pro stavbu kolektorů v moderních evropských městech.

Galerie

Prezentace

Instalace a údržba sítí bez nutnosti kopnout do země

V případě potřeby instalovat nové vedení, nebo opravit vzniklou závadu, rychlý přístup do kolektorů eliminuje obvyklá zdlouhavá omezení povrchového provozu v místě, kde poškození došlo. Opravy jsou prováděny bez nutnosti rozkopávat chodníky a silnice, jsou vyřizovány rychleji a aniž by jakkoliv omezily život obyvatel v okolní zástavbě. Opravy jsou rychlejší, bez hluku a prachu. Neznamenají komplikace pro okolní chod města.

Ochrana památek

Odborníci se shodují, že se díky kolektorům ulevilo historicky chráněným místům. V historickém centru Prahy vede na 18 km podzemních tunelů. V celé Praze byste v podzemí naměřili přes 90 km chodeb. Vybudování kolektorů v historicky cenných místech oceňují i památkáři, pro které jsou kolektory zárukou, že se do archeologického terénu nezasáhne více než jednou. Nejsou tak narušovány a ohroženy terény, které obsahují historicky cenné nálezy.

Prodloužení životnosti sítí

Potrubí a kabely vedené v kolektorech dosahují zákonitě vyšší životnosti, než ty, které jsou klasicky instalovány do země. Životnost samotných kolektorů je 80 let, poté následuje jejich celková rekonstrukce.

Špičkové monitorovací centrum

Systém kolektorů je nepřetržitě hlídán více než 16 tisíci čidly. Ta snímají stav čerpadel, ventilátorů, otevírání dveří, zapnutí světel v kolektorech, aktuální teplotu, koncentraci plynů a další důležité faktory. Provoz je monitorován dispečery. Ti vědí o všem, co se v kolektorech děje, prakticky okamžitě. Místo a příčiny poruchy jsou díky tomu zjištěny v rekordním čase.

Zabezpečení sítě kolektorů je na vysoké technické úrovni a ve světové konkurenci patří ke špičce. Tato síť byla vybudována z prostředků hlavního města Prahy a je rovněž jeho majetkem.

Další výhody kolektorizace

• zamezení nadměrným ztrátám médií při poruchách a haváriích,
• omezení rozsahu následných škod na kolektorech, inženýrských sítích a jejich příslušenství,
• omezení rozsahu následných škod na zásobovaných objektech, komunikacích a veřejné zeleni,
• rychlost realizace oprav v prostoru kolektoru a minimalizace doby přerušení energetického zásobování,
• výrazné snížení nákladů na provádění oprav na inženýrských sítích,
• pokládku a opravy lze provádět bez ohledu na roční a denní dobu,
• významné zvýšení životnosti inženýrských sítí.

Jak se kolektory staví?

Kolektory se staví raženým a hloubeným způsobem. 

Mělce uložené kolektory jsou raženy v malých hloubkách (2 – 8 m) a jsou vázány na pouliční síť. Využívají se především v centrální oblasti Prahy. Slouží jako distribuční, systém průvrtů řeší energetické zásobování objektů (Kategorie č. 3).

Hlubině uložené kolektory jsou raženy klasicky plně mechanickým způsobem nebo odstřelem hornin ve velkých hloubkách  (30 – 40 m). Nejsou vázány na uliční síť, mohou být vedeny v optimálních trasách. Dělí se na zásobovací a distribuční. Slouží pro přenos energetických sítí a vody na větší vzdálenosti a na napojení na další kolektory druhé kategorie (Kategorie č. 2).

Do kolektorů patří ještě další stavby:

Kolektorové podchody – jedná se o samostatné kolektory pod důležitými komunikacemi (dálnice, železnice, mosty).

Domovní kolektory – ke každému bytovému objektu vede samostatná kolektorová přípojka, která navazuje na tzv. domovní kolektor, který řeší vodorovné rozvody uvnitř objektu.

Technické chodby – inženýrské sítě vedené v kolektorech navazující na čelo bytových objektů pokračují objektem technické chodby.  Technická chodba nemá pouze funkci kolektoru, ale obdobně jako domovní kolektor, slouží k napájení jednotlivých sekcí bytového objektu, ve kterém je situován.

Systém byl realizován na převážné většině pražských sídlišť.

V tomto systému vede ke každému bytovému objektu odbočka kolektoru, napájení jednotlivých sekcí bytových objektů je řešeno tzv. „suterénními rozvody“, které jsou ve vlastnictví majitele bytových objektů.

SOUČASNOST A BUDOUCNOST

V současné době je ve správě a provozu společnosti kolektory Praha, a.s.:

•  65 271 bm hloubených kolektorů
•  18 484 bm ražených kolektorů,
•  7 277 bm technických chodeb,
•  2 825 bm kolektorových podchodů pod významnými městskými komunikacemi.

V roce 1969 byl první kolektor na území hl. m. Prahy uveden do provozu v délce 128 bm. Byl vybudovaný jako součást rekonstrukce Chotkovy silnice. Nejednalo se o klasický kolektor, ale o specifické řešení, které umožňovalo společné uložení slaboproudých i silnoproudých kabelů v prostoru mostní konstrukce.  Počínaje rokem 2022 je celková délka těchto podzemních liniových staveb v hl. m. Praze, spravovaných společností 94,2 km. Vlastní průvrty mají přibližně 14 000 bm.

Kolektor Hlávkův most je nejnovějším pražským kolektorem, který spojuje břehy Vltavy v linii přibližně rovnoběžné se stávajícím mostem. Hlubinný kolektor vznikl především na základě nutnosti vymístit inženýrské sítě z tělesa Hlávkova mostu a to z důvodu jeho plánované rekonstrukce. Stavba kolektoru trvala dva roky a byla zkolaudována na konci roku 2018. Z pohledu kolektorových sítí došlo výstavbou kolektoru Hlávkův most k propojení dvou stávajících kolektorů, a to RNLS (Rekonstrukce nábřeží Ludvíka Svobody) a SPHM (Severní předmostí Hlávkova mostu), a k napojení ostrova Štvanice na kolektorovou síť.

Hlavní kolektorová trasa má délku 430 m, prochází dvěma geologickými zlomy, je tvořena čtyřmi šachtami o celkové hloubce 130m, kolektor je veden v 38m hloubce s dvěma technickými komorami. Ke kolektoru náleží hloubená odbočná větev sloužící k přivedení inženýrských sítí na Štvanici, strojovna vzduchotechniky před památkově chráněnou budovou restaurace zimního stadionu Štvanice.

Kolektor Hlávkův most má za sebou mnoho unikátních a technicky složitých situací. Poprvé v historii Prahy byl kolektor veden pod vodou, během stavby docházelo k velkým průsakům vody a bylo tak nutné využití mezilehlé izolace, některá projektová řešení či užité technologie byly pro výstavbu kolektorů v Praze použity poprvé. Samotná výstavba stála hl. m. Prahu více než půl miliardy korun.

Využití průsakové vody z kolektorů

V rámci udržitelného způsobu života ve městech se HLMP rozhodlo pro smysluplné a plně ekologické nakládání s přebytečnou průsakovou vodou z kolektorů, která by jinak končila ve Vltavě nebo kanalizaci.

Pilotním projekt je sběrná jímka v kolektoru na Uhelném trhu. Z 30 metrové hloubky se přečerpává voda do cisteren, které mohou Pražské služby využívat k závlaze zelně, kropení ulic či čištění chodníků. Denně je možné přečerpat až 80 metrů krychlových vody, což je asi 10 až 12 cisteren.

Další nádrže pro využití průsakové vody z kolektoru jsou na Žižkově, na Havlíčkově náměstí.

Vize I. – Kolektory na Václavském náměstí

V rámci rekonstrukce horní části Václavského náměstí je nový kolektor a retenční nádrž. Studie proveditelnosti již existuje.

Mělké podpovrchové kolektory s minimálním záborem, které by vyřešily napojení řady developerských objektů a zároveň infrastrukturální problémy ostatních domů.

Nové kolektory by tak navázaly na kolektory ve spodní části náměstí a uzavřely by tak smysluplně svůj systém v centru. Součástí kolektorizace vrchní části Václavského náměstí by byla i vazba na využití dešťové vody z retenční nádrže.

Vize II. BUBNY – ZÁTORY

Hlavní myšlenkou této vize, je vybudování hlubinného kolektoru pod rozvojovým územím Bubny – Zátory.
Cílem je využití tepla vznikajícího v tepelných čerpadlech umístěných v energocentru na Ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči. V letních měsících může teplonosné médium sloužit i jako chladovod pro klimatizace budov. Myšlenka získávání tepelné energie z odpadních vod je plně v souladu se snižováním uhlíkové stopy města Prahy a moderními trendy evropských velkoměst.
Tato vize tak představuje skvělý ekologický záměr při zvýšení energetické soběstačnosti Prahy.

Dispečerská služba

Kolektorová síť na území hl. m. Prahy rozdělena v rámci provozního úseku společnosti do tří provozních oblastí – Centrum, Východ a Západ. Každá z oblastí má svůj dispečink s nepřetržitou službou (24 hodin denně).

• Oblast Centrum (sídlo dispečink: Praha 1 – Senovážné nám.) spravuje kolektorovou síť v centrální oblasti Prahy.
• Oblast Východ (sídlo dispečink: Praha 4 – Jižní Město) spravuje kolektorovou síť na pravém břehu Vltavy.
• Oblast Západ (sídlo dispečink: Praha 5 – Stodůlky) spravuje kolektorovou síť na levém břehu Vltavy.

Dispečink oblasti Centrum zároveň může plnit funkci centrálního dispečinku, ze kterého je možno obsluhovat kolektory na celém území Prahy. Dispečeři zajišťují provoz ve 12–ti hodinových směnách a neustále monitorují pomocí systému měření a regulace prostředí v kolektorech. Dispečer musí reagovat na jakoukoliv změnu stavu v kolektoru (teplota, hladina vody, plyn, vstup do kolektoru, atd.) a situaci řešit. Veškeré datové záznamy jsou uchovávány v databázi systému měření a regulace.
V řádné pracovní době řeší dispečer mimořádné provozní situace se zaměstnanci, po pracovní době s centrální pohotovostní službou (24/7), případně s pohotovostními službami jednotlivých správců sítí a bezpečnostními složkami hl. m. Prahy a ČR.

Současně s monitoringem prostředí v kolektorech zaznamenává dispečer veškeré události a činnosti do provozních knih jednotlivých kolektorových lokalit (prováděné práce, vstupy do kolektoru, poruchy a závady a jejich odstraňování, atd.). Tyto záznamy se dlouhodobě uchovávají. V době provádění prací či jiných vstupech do kolektoru může dispečer s osobami pohybujícími se v kolektoru kdykoliv komunikovat přes provozní telefon, použít výstražný světelný a akustický bezpečnostní systém, informovat je o stavu prostředí či udílet jiné pokyny. Dispečerská služba je jednou z klíčových činností naší společnosti.

Mimořádné provozní stavy, poruchy a havárie

Díky dispečerské službě a systému měření a regulace jsou zaznamenávány veškeré mimořádné provozní stavy, poruchy nebo havárie, jde především o:

• přerušení dodávky elektrické energie,
• porucha teplovodních sítí (ÚT a TUV),
• porucha vodovodu,
• porucha plynovodu,
• požár v kolektoru,
• neoprávněný vstup do kolektoru,
• zamoření kolektoru nebezpečnými látkami,
• vážné zranění pracovníka v kolektoru,
• zaplavení kolektoru (povodeň).

Doba odstraňování závad na inženýrských sítích umístěných v kolektorech (tj. bez nutnosti provádění výkopových prací) se pohybuje v hodinách,  na rozdíl od sítí uložených v zemi, kde se jedná řádově o dny. Toto rychlé odstraňování závad omezuje negativní důsledky poruch v zásobování médii pro obyvatele hlavního města Prahy.